Investování do podílových fondů
Proč vlastně investovat?
Investování je pro každého, kdo chce uchovat nebo zvýšit hodnotu svých peněz, tzn. ochránit je před znehodnocením vlivem inflace. Běžné produkty jako bankovní nebo spořící účty toto nedokáží, protože jsou určeny k jiným účelům a penzijní připojištění nebo stavební spoření můžete zase využívat jen v omezené míře. Díky investování na kapitálovém trhu máte možnost dlouhodobě plánovat svoji finanční budoucnost a plnit si své finanční cíle.
Kdy začít investovat?
Kdykoliv máte tzv. volné finanční prostředky, které momentálně nepotřebujete, ale máte dlouhodobější investiční cíl (nákup auta, domu, dovolené, zajištění důchodu, zabezpečení dětí).
Co to je investiční horizont?
Je to doba, po kterou se doporučuje ve zvolené strategii setrvat. Prostředky má klient ale samozřejmě kdykoliv k dispozici, investiční společnost je povinna žádost o zpětný odkup vypořádat do 15 pracovních dnů.
Co je to kolektivní investování?
Kolektivní investování je forma zhodnocování finančních prostředků, která umožňuje i drobným klientům zhodnocovat své peníze a to již od nízkých částek, které jsou dostupné každému. Je pro ty klienty, kteří sami nechtějí obchodovat na burze, nemají zkušenosti s investováním a raději vloží správu fondu do rukou některému renomovanému správci. Klient si jen sám vybere, jaké zaměření fondu mu vyhovuje. Prostředkem kolektivního investování jsou tzv. otevřené podílové fondy. Ty shromažďují peníze od klientů (investorů), za které pak investiční společnost nakupuje ve větších objemech různé cenné papíry. Tím rozkládá (tzv. diverzifikuje) riziko, tzn. že každý podílník fondu (klient) tak nese menší riziko, než kdyby investoval sám. Každý investor obdrží podle výše investované částky odpovídající počet podílových listů. Každý fond má své investiční zaměření a pravidla, která jsou schválena ČNB a uvedena ve statutu fondu, viz „Statut fondu“.
Co je to otevřený podílový fond?
Otevřený podílový fond je suma peněz, která je vlastněna podílníky. Prostřednictvím podílového fondu můžete vstoupit na kapitálový trh. Podílový fond musí být spravován investiční společností, která vydává a odkupuje podílové listy bez časového a objemového omezení. Pokud by klient chtěl investovat na kapitálovém trhu jako samostatný subjekt, potřeboval by minimálně 500 tis. Kč na dobře rozložené portfolio, které mu nabízí otevřené podílové fondy.
Kolik mě investice bude stát?
Klient většinou platí poplatek za zprostředkování investice – vstupní poplatek, nebo naopak výstupní poplatek (většinou při předčasném odkupu a nedodrženém investičním horizontu). Každý fond má tzv. správcovský (manažerský) poplatek daný statutem, který je úplatou za správu fondu a s tím souvisejících služeb. Tento poplatek podílník neplatí přímo, ale je účtován jednou ročně a promítá se do denního kurzu podílového listu (hodnota podílového listu, která se denně stanovuje a již v sobě zahrnuje poměrnou část manažerského poplatku).
Co je to statut fondu?
Statut otevřeného podílového fondu je přeneseně rodný list každého fondu. Je to základní dokument, který vymezuje vše podstatné – investiční strategii, kam smí či nesmí fond investovat, poplatky, údaje o investiční společnosti a o depozitáři atd. Zkrácenou verzí je tzv. zjednodušený statut. Investor z něho vyčte o jaký fond se jedná – konzervativně zaměřený nebo fond investující dynamičtěji atd.
Když investuji, musím investovat jen do akcií? Jaký fond si mám vybrat?
Dnes máte možnost investovat do různých tříd cenných papírů. Od nejkonzervativnějších nástrojů peněžního trhu, přes dluhopisy až po akcie či komodity. Každý investor na trhu najde produkt vhodný pro jeho potřeby. Je dobré zodpovědět si předem několik otázek. Na jak dlouhou dobu chcete investovat, jaké máte zkušenosti s investováním atd. a díky těmto otázkám si sestavit tzv. investiční profil. Toto nejlépe zvládnete se svým finančním poradcem.
Co jsou to peněžní fondy?
Fondy peněžního trhu představují konzervativní možnost investic a jsou alternativou k bankovním účtům. Tyto fondy jsou vhodné pro konzervativní investory, kteří hledají „parkoviště“ pro své finanční prostředky. Doporučený investiční horizont fondů peněžního trhu je zpravidla 1 rok. Kolísání hodnoty investice ve fondech peněžního trhu je velmi nízké. Za vysokou míru bezpečí investor platí relativně nízkým výnosem, který je možné srovnávat s výší termínovaných vkladů u bank. Fondy peněžního trhu investují především do vysoce bezpečných, krátkodobých dluhopisů (zejména státních cenných dluhopisů a pokladničních poukázek), jejichž průměrná doba splatnosti je kratší než jeden rok.
Co jsou to dluhopisové fondy?
Dluhopisové fondy jsou vhodné jako „základní kámen portfolia“, jsou střednědobou investicí na 2-5 let. Míra kolísání hodnoty investice je poněkud vyšší než u fondů peněžního trhu a naopak nižší než u fondů akciových. Liší se dle jejich zaměření. Oproti fondům peněžního trhu investování do dluhopisových fondů přináší možnost vyššího výnosu. Dluhopisové fondy mohou být zaměřeny na specifické regiony, země či sektory a investují zejména do dluhopisů (např. státních, korporátních,…).
Co jsou to akciové fondy?
Akciové fondy jsou vhodné jako dlouhodobá investice (s minimálním investičním horizontem 10let). Vyznačují se vysokou mírou kolísavosti hodnoty investice, investorovi však nabízí možnost vyššího zhodnocení investice, což je činí pro investora velmi zajímavé. Akciové fondy umisťují převážnou část svého majetku do akcií různých společností. Fondy mohou být zaměřeny na investice do určitých sektorů či regionů. ostatní aktiva jsou tvořena například pokladničními poukázkami a jinými nástroji peněžního trhu.
Co jsou to smíšené fondy?
Smíšené fondy kombinují investice do nástrojů peněžního trhu, dluhopisů, akcií, popřípadě i komodit a nemovitostí. Co se kolísavosti týče, stojí mezi fondy akciovými a dluhopisovými. Míra kolísavosti hodnoty fondu závisí na poměru dynamických a konzervativních aktiv fondu. Na tomto poměru závisí i výše zhodnocení. Jsou vhodné pro investory, kteří jsou ochotni investovat ve střednědobém až dlouhodobém investičním horizontu, tj. obvykle 5 let nebo déle, dle investičního zaměření fondu. Smyslem smíšených fondů je rozkládat (diversifikovat) investici do všech dostupných aktiv na trhu i při malém objemu investované částky a aktivně spravovat a přesouvat portfolio mezi jednotlivými složkami aktiv podle aktuálních vyhlídek na trhu.
Jaký je právní dohled nad investováním?
Legislativa v ČR je plně sladěna s legislativou zemí Evropské Unie. Hlavními dozorčími orgány jsou:
- Česká národní banka (ČNB) – nejvyšší regulátor trhu a dozorový orgán ČR. Dohlíží na investiční společnosti i obchodníky s cennými papíry, uděluje či odebírá licence, vede správní řízení a v případě podezření na poškození klientů je povinna účinně zasáhnout.
- AFAM (dříve Unie investičních společností - UNIS) – samoregulační subjekt sdružující seriózní investiční společnosti, správce aktiv a řadu dalších přidružených členů.
- Depozitář – investiční společnost je povinna uzavřít depozitářskou smlouvu s bankou, kde jsou vedeny účty společnosti a obhospodařovaných fondů. Depozitář musí mít pro svou činnost svolení ČNB a spadá tedy pod její dozor. Je prostředníkem mezi ČNB a investiční společností. Kontroluje, zda investiční společnost investuje v souladu se statutem fondu a zákony. V případě rozporu má povinnost pozastavit jakoukoli transakci, jež by mohla vést k poškození podílníků a upozornit ČNB. V případě, že by depozitář svoji činnost nekonal a k poškození podílníků skutečně došlo, je za způsobenou škodu plně zodpovědný a je povinen ji podílníkům nahradit.
