Chcete-li investovat, měli byste si nejprve vyhodnotit své finanční závazky (výši hypotéky a podobně) a vytvořit si podle toho takzvanou krátkodobou finanční rezervu, jinak řečeno rychlé likvidní prostředky pro případ nahodilých událostí (opravy automobilu, nákup spotřebičů…). „Pro tyto případy je vhodnou volbou spořicí účet, kdy jsou vám finanční prostředky k dispozici zpravidla do jednoho dvou dní,“ říká Roman Kroupa ze společnosti DataLife.

Spořicí účet je dobré mít pro to, že se jistým způsobem chráníte sami před sebou. Každý z nás má totiž tendenci utratit dostupné peníze v běžném provozu. Na spořicím účtu sice máte peníze rychle k dispozici, ale musíte udělat úkon navíc, tedy převést je ze spořicího účtu na běžný. A tento jednoduchý úkon navíc vám dává prostor pro zamyšlení, zda danou věc opravdu potřebujete.

Nejde ovšem jen o nenadálé výdaje, je také vhodné vytvořit si rezervu pro případ, že někdy budete muset čelit neočekávanému propadu příjmů. „Na spořicím účtu je dobré mít rezervu na zhruba šest měsíců běžného provozu. Nejde přitom až tak o to, jaké máte v danou chvíli příjmy, ale částku je třeba stanovit na základě současných reálných výdajů,“ upozorňuje Roman Kroupa. V této souvislosti je třeba také vyhodnotit, zda jste správně zajištěni pojistnými produkty například pro případ úrazu, nemoci či dalších neočekávaných událostí.

Co se týká tvorby finančních rezerv, velmi rozšířenou možností je stavební spoření. „V horizontu šesti let za současných podmínek, tedy při 1% p.a. zhodnocení a dvoutisícovém ročním státním příspěvku (maximum na jedno rodné číslo) můžete tímto velmi konzervativním způsobem získat zhodnocení až 4% p.a., ale po dodržení šesti let spoření. Při předčasném ukončení se státní příspěvek nevyplácí a zhodnocení by po odpočtu nákladů dosáhlo maximálně kolem 0,6 % ročně,“ podotýká Roman Kroupa. (Zkratka p.a. pochází z latiny a znamená „ročně“.)

„Běží-li smlouva stavebního spoření déle než šest let, efekt státní podpory klesá a snižuje se celkové zhodnocení vložených prostředků. Jednorázově vybrané peníze z ukončené smlouvy můžete ihned použít, popřípadě dále investovat,“ uvádí Roman Kroupa. U stavebního spoření přitom zatím nemusíte prokazovat, na co uspořené peníze použijete. Probíhají diskuse, že by tomu v budoucnu mělo být jinak a střadatelé by měli prokazovat účelovost využití získaných státních příspěvků pro potřeby bydlení. Za šest let by ovšem při maximálním využití tohoto produktu šlo o 12 tisíc korun státních příspěvků, tedy částku, kterou každý do své domácnosti investovat potřebuje (například na vymalování, opravy…) .

Pro vytváření finanční rezervy v horizontu 10 a více let se mnohdy vyplatí investovat do kvalitních podílových fondů. Volba typu portfolia je vždy závislá na vašem konečném rozhodnutí a postoji k riziku, které jste ochotni podstoupit. Vyplatí se investovat určitou částku pravidelně, nejlépe každý měsíc. Kdybyste je investovali třeba jen jednou ročně, může se stát, že vám uniknou nejlevnější i nejdražší cenné papíry a podílové listy. Pokud totiž jejich cena klesá, kupujete jich více, a naopak, stoupá-li, dostanete jich méně. Tím se vaše investice zprůměruje a efekt zhodnocení v dlouhodobém horizontu se může výrazně zvýšit. A pokud držíte podílové jednotky déle než tři roky, nemusíte platit 15% daň z výnosu.

Konzervativní portfolio je stabilní, ale s nižším výnosem, naproti tomu u dynamického portfolia může dojít k výraznému znehodnocení investice, ale nárůst výnosnosti může být několikanásobně vyšší. Z dlouhodobého hlediska by se s přibývající částkou mělo u běžného klienta portfolio postupně měnit na vyvážené (kombinace dynamického a konzervativního portfolia). Čím více kapitálu totiž spravujete, tím vyšší míru bezpečí byste měli volit, jelikož každá mince má dvě strany a investice může růst, ale i padat. „Pokud investujete 1500 korun měsíčně a hodnota investice klesne o 30 %, jde jen o 450 korun. Ale investujete-li milion, činila by ztráta 300 tisíc korun,“ poznamenává Roman Kroupa.

V případě zhoršení finanční situace můžete kteroukoliv měsíční úložku (investovanou částku) snížit, případně zcela vypustit, takže v případě těžší životní situace nejste vystaveni zbytečnému riziku „finančních kleští“ ze kterých byste neměli únikovou cestu. „V okamžiku zlepšení finanční situace můžete opět platby navýšit do původních hodnot a pokračovat v započatém řešení,“ dodává Roman Kroupa.

Modelový příklad

Muž 45 let
Žena 40 let
2 děti (10 let a 16 let)

Jsou zajištěni pojistnými produkty a na investice zbývá 4000 až 5000 Kč (jde pouze o modelový příklad, po zhodnocení konkrétní situace klientů by rozložení investic mohlo vypadat jinak)
Manželé by si mohli do okamžiku vytvoření potřebné finanční rezervy ukládat 2 000 Kč na spořící účet a následně tuto částku používat pro dlouhodobější zhodnocování sice s vyšším potenciálním rizikem, ale i s možností vyššího výnosu.

Dále by mohli využít možnosti stavebního spoření s měsíční úložkou 1 700 Kč.
Do podílových fondů by měsíčně investovaná částka mohla dosahovat 1300 Kč. Likvidita (dostupnost finančních prostředků za aktuální hodnotu podílových listů) je v horizontu 2 až 3 týdnů. V 10 letém horizontu, za předpokladu, že rodiče budou chtít využít prostředky pro mladšího syna, by bylo lepší spíše vyvážené portfolio.