Finanční rezervu na důchod bychom především neměli řešit na poslední chvíli. Častá otázka zní: kolik si mám na důchod vlastně naspořit? Odpověď je jednoduchá: podívejte se na svůj průměrný příjem a porovnejte ho s částkou, kterou budete dostávat jako důchod. Například při průměrném platu 25 tisíc korun činí čistá mzda zhruba 19 tisíc korun a důchod 12,5 tisíc korun. Potřebujete tedy uspořit tolik, abyste mohli pokrýt měsíční propad příjmů zhruba 6500 korun.
Průměrný věk odchodu do důchodu je zhruba 65 let, přičemž nárok na plný důchod vzniká po odpracování 35 let. Počítat byste měli s tím, že v důchodu strávíte zhruba čtvrt století. S výše uvedeným průměrným platem tedy potřebujete naspořit zhruba 1,5 milionu korun, abyste mohli poslední roky svého života prožít spokojeně.
Jednoznačně přitom platí, že čím větší plat pobíráte, tím méně (v poměru k této částce) od státu dostanete na penzi. „Pokud máte nízký průměrný příjem, nebude váš důchod zas o tolik nižší a k zachování životního standardu nepotřebujete naspořit vysoké částky,“ upozorňuje Roman Kroupa, ze společnosti DataLife a.s.
Příklad: zaměstnanec s příjmem 12 500 korun dostane důchod zhruba jedenáct tisíc korun, rozdíl mezi příjmy před důchodem a v důchodu tedy u něj bude činit 1500 korun.
Naproti tomu zaměstnanec s platem například 43 500 korun může očekávat důchod zhruba 14 500 korun, rozdíl mezi příjmem před důchodem a penzí je tedy více než citelný a může způsobit výrazný propad životního standardu. „Penze samozřejmě nemá být dobou, kdy potlačíte všechny své životní potřeby, ale má být časem aktivního odpočinku, přičemž později je nutné více investovat do zachování zdraví. Proto byste včas měli začít řešit otázku zabezpečení důstojného stáří co nejdříve, abyste i v budoucnu mohli prožívat život tak, jak chcete,“ zdůrazňuje Roman Kroupa.
Spoříte-li v penzijním připojištění, máte nárok na příspěvek od státu v případě, že šetříte minimální částku 300 korun měsíčně. Stát vám v takovém případě přispěje 90 korunami měsíčně. Maximální příspěvek státu je 230 korun, u příspěvku účastníka 1000 korun měsíčně. Tato částka je takzvanou odpočtovou hranicí.
Od roku 2017 se možnost odpočtu daňového základu u penzijního spoření nad rámec měsíčních příspěvků účastníka ve výši 1000 Kč měsíčně navýšila na dvojnásobek (do hranice částky 12 tisíc korun příspěvků účastníka přispívá stát). V praxi to znamená navýšení částek pro možnost daňového odpočtu z 12 tisíc na maximálně 24 tisíc korun ročně.
„Platíte-li například měsíčně od 300 do 1000 Kč, můžete dostat od státu měsíční příspěvek ve výši 90 až 230 korun. Daňové odpočty v tomto případě využít nemůžete, jelikož daňově odečitatelné jsou částky až nad hranici 1000 korun měsíčního příspěvku účastníka, v úhrnu tedy nad 12 tisíc Kč ročně. Pokud platíte třeba 2000 korun měsíčně, můžete si nyní odečíst ze základu daně 12 tisíc korun ročně. Případně u platby 3000 korun měsíčně si můžete ze základu daně odečíst maximální povolenou částku 24 tisíc korun ročně, což v důsledku znamená 15% daňovou úsporu ve výši 3600 korun ročně navíc,“ podotýká Roman Kroupa.
Na všechny možnosti státních příspěvků v kombinaci s maximální možností daňových úspor z penzijního spoření však nedosáhne každý. „Museli byste si totiž do penzijního fondu posílat měsíčně částku 3000 korun, což ekonomická situace velké části občanů ČR nyní neumožňuje. Mimo to můžete získat od zaměstnavatele i příspěvek na penzijní připojištění například v rámci firemních benefitů. Toto mají zaměstnavatelé nastaveno individuálně v rámci svých motivačních programů,“ uvádí Roman Kroupa.
Celou naspořenou částku v penzijních fondech samozřejmě nevyužijete ihned po odchodu do penze, ale můžete nechat tyto peníze i nadále zhodnocovat. „Začnete-li spořit dříve než pár let před důchodem, vyplatí se zvážit ještě jiné způsoby spoření, než je penzijní připojištění, například podílové fondy. Výhodou podílových fondů je fakt, že si můžete v případě potřeby vyřešení aktuální finanční situace část peněz vybrat bez sankcí, u penzijního připojištění přijdete minimálně o státní příspěvek,“ podotýká Roma Kroupa.
S tím, jak nejvýhodněji spořit na důchod, vám může pomoci kvalifikovaný finanční poradce. Dokáže vám pomoci vybrat vhodný produkt podle vašeho věku, možností a času do důchodu. Umí také rozdělit prostředky do různých produktů tak, abyste si mohli část peněz v případě potřeby vybrat dříve. Jsou totiž situace, kdy vám budou peníze uspořené na důchod k ničemu, pokud se aktuálně nedostanete z finančních potíží,“ dodává Roman Kroupa.
Příklad propadu příjmu v penzi:
Současný příjem 19 000 Kč
Předpoklad důchodu zhruba 12 500 Kč
Finanční propad měsíčně o 6 500 Kč
6.500 (měsíční propad příjmu) x 12 měsíců x 20 let (předpoklad času v penzi) = 1 560 000 Kč
Co dělat pro vytvoření finanční rezervy 1 500 000 Kč při předpokladu odchodu do penze v 65 letech:
Od věku Investice měsíčně
25 let stačí investovat 700 Kč
30 let postačí investovat 1 000 Kč
40 let bychom měli investovat 2 100 Kč
55 let bychom potřebovali investovat 9 200 Kč
60 let bychom museli investovat minimálně 22 000 Kč
S ubíhajícím časem se potřeba výše měsíční investované částky neúměrně zvyšuje. Čím později si tedy začneme finanční rezervy tvořit, tím se nám šance na důstojné stáří víc a víc vzdaluje…
V příkladu byla použita modelace Pioneer Fund Solutions – Balanced CZK Hedged.