V minulosti lidé peníze pro své děti střádali především prostřednictvím stavebního spoření. Pokud se ale rozhodnete spořit dítěti už od kolébky, je na zvážení, zda si nevybrat z nabídky dalších finančních nástrojů, případně jejich kombinací.
Stavební spoření je stále zajímavý produkt, pozor však na jeho úskalí a efektivitu zhodnocení z dlouhodobého hlediska. Čím déle totiž do něj peníze ukládáte, tím nižší je jeho efektivita (snižuje se jeho výnosovost). Období, na které se jej vyplatí uzavřít, činí šest let, což je mimo jiné i minimální období pro vznik nároku na státní příspěvky, takzvaná vázací doba.
Chcete-li dítěti připravit peníze pro období jeho časné dospělosti, musíte si nejprve ujasnit, k čemu mu vlastně naspořená částka má posloužit. Zda mu ji darujete bez jakýchkoliv podmínek, či zda touto částkou budete chtít financovat třeba jeho vzdělávání, na což jsou v současnosti potřeba i statisíce korun. Většina rodičů a prarodičů chce mít pochopitelně nad využitím naspořených peněz nějaký vliv.
„Mnoho rodičů a prarodičů se obává, že potomek či vnouče si v osmnácti letech naspořenou částku vybere a bez rozmyslu utratí za nějakou zbytečnost, například za sportovní vůz, motocykl nebo jen tak. A výsledek dlouhodobého spoření je najednou nenávratně pryč. Takové situaci můžete předejít tím, že jsou peníze vázány na jméno rodiče či prarodiče, který sám rozhodne, v jakém okamžiku a také na co je dítěti uvolní. Zda je použijí na studium, start do života, první bydlení, cestu do zahraničí či něco jiného,“ říká Roman Kroupa ze společnosti Datalife.
Vážete-li naspořené prostředky výhradně na jméno dítěte, může nastat i další problém: tyto peníze nemusí být snadné vybrat a použít na překlenutí komplikované životní situace, protože jsou od počátku výlučně majetkem onoho dítěte. Sice vás může hřát, že se vaše dítě stane v dospělosti milionářem, ale sami můžete během života upadnout do přechodných finančních potíží, v jejichž důsledku mu navíc nebudete moci v daném čase dopřát to, co byste chtěli. „V minulosti museli rodiče u stavebního spoření v některých případech žádat opatrovnické soudy, aby peníze uvolnily,“ upozorňuje Roman Kroupa.
Pokud přesto chcete, aby si dítě mohlo v dospělosti nastřádané peníze vybrat, nesázejte alespoň pouze na jednu kartu. Kromě stavebního spoření můžete uvažovat o doplňkovém penzijním spoření, z něhož si může v osmnácti letech vyzvednout třetinu získané sumy. Jeho výhodou je fakt, že na něj přispívá i stát: od 90 Kč, ukládáte-li měsíčně 300 korun, po 230 Kč při tisíci korunách. Musí se ale v něm pro možnost výběru třetiny prostředků v osmnácti spořit minimálně deset let (120 měsíců). To znamená, že když dítěti připojištění vytvoříte v jeho jedenáctém roce života, už tuto podmínku nesplníte a užitek státních příspěvků z tohoto produktu bude mít až v důchodu.
Vedle toho se nabízí možnost peníze investovat pod svým jménem, třeba do podílových fondů. Zda si zvolíte dynamickou, vyváženou či konzervativní strategii, je jen na vás a vaší toleranci k riziku. Měli byste také vědět, že pokud splníte parametry takzvaného časového testu (tříletá lhůta u držení cenných papírů), netýká se vás ani patnáctiprocentní daň z výnosu.
Z dlouhodobého hlediska může být nejvýhodnější kombinace všech tří produktů. Například lze zkombinovat penzijní připojištění na jméno dítěte a investice i stavební spoření na jména rodičů. Tímto budete mít peníze pod kontrolou, a sami můžete zvolit, na co zbylou (větší) část peněz potomek použije. Navíc je v případě nouze můžete kdykoliv použít. Dlouhodobé investování také dává větší možnosti, jak s financemi nakládat. „Polovinu prostředků lze vázat v nějaké vyvážené strategii třeba v horizontu deseti let a druhou dynamicky investovat podle vývoje trhu,“ podotýká Roman Kroupa.
Výše uvedené platí v případě, že jste se rozhodli pro dítě spořit již po narození nebo od útlého věku. Je-li mu třeba deset dvanáct, je rozumné zvážit konzervativní stavební spoření. Ročně v něm můžete získat od státu až dva tisíce korun (při ukládání 20 tisíc korun za rok), přičemž musí být pro výplatu státních prostředků splněna vázací doba (délka spoření minimálně šest let).
Rozhodnout se, co je pro vás pro vaše dítě či vnuka to nejlepší, není úplně snadné. „Pokud si nevíte rady, vyhledejte finančního poradce, který vaši situaci zváží a nabídne vám optimální řešení,“ dodává Roman Kroupa ze společnosti Datalife.