Každý z nás by měl mít vytvořenu určitou finanční rezervu pro případ nenadálých výdajů. Ovšem i s touto rezervou lze pracovat tak, aby průběžně přinášela další peníze, které vám mohu finančně přilepšit při poklesu příjmů, jako například v nemoci, po úraze či po založení rodiny, kdy zpravidla žena přestane chodit do práce a pobírá pouze rodičovský příspěvek.
Spořící účty dnes nabízí úroky ve výši od 0,01 procenta až po tři procenta ročně. S lepšími úroky jsou ovšem spojené i různé omezující parametry, jako je zvýhodněná sazba jen do určité částky, nebo pouze pro nové zákazníky po dobu šesti měsíců, případně pro zákazníky s dalším účtem v bance…
Máte-li na účtu uložen kupříkladu jeden milion korun a budeme-li brát v úvahu reálnější zhodnocení spořícího účtu v průměrné výši 1,5 procenta p.a., můžete očekávat hrubý roční výnos před zdaněním 15 tisíc korun. Od toho si ještě odečtěte zdanění zisků ve výši 15 procent a rázem jste na čistém výnosu pouze 12 750 korun. Takový výnos vám ovšem nepokryje ani současnou míru inflace, která v roce 2018 přesáhla dvě procenta, takže peníze pozvolna ztrácejí na své kupní síle což v důsledku znamená, že si za ně v budoucnu koupíte mnohem méně než dnes.
„Pokud byste přitom tyto prostředky vhodně investovali, mohou se zhodnocovat o čtyři až šest procent, tedy o 40 až 60 tisíc korun ročně. V tomto případě a zdanění získané částky taktéž 15procentní daní dosáhnete při šestiprocentním zhodnocení čistého výnosu 5,1 procenta ročně, tedy 51 tisíc korun každý rok. A pokud si tuto částku rozdělíte do dvou půlročních plateb, dostanete každých šest měsíců na účet zhruba 25 500 korun, což je stále výrazněji více, než když vám peníze pouze leží na spořícím účtu. Můžete tedy mít ze svých úspor docela slušný zisk namísto toho, abyste se pasivně dívali, jak je znehodnocuje inflace,“ zdůrazňuje Roman Kroupa ze společnosti DataLife. A není třeba mít na účtu zmíněný milion: vkládat finance do různých investičních nástrojů lze už od částky 50 tisíc korun.
Než začnete investovat, musíte si rozmyslet, kolik peněz chcete takto použít a na jak dlouho je můžete „odložit“. Na trhu je mnoho různých investičních nástrojů s různou mírou rizika, například termínované vklady sice přinášejí nižší zisk než například dynamické investiční nástroje anebo korporátní dluhopisy, ale za to jsou pojištěné podle zákona o pojištění vkladů. Záleží také na tom, jak často peníze potřebujete. Některé společnosti nabízejí výplatu úroků jedenkrát ročně, jiné pololetně nebo dokonce i čtvrtletně (pokud je třeba chcete na zaplacení daní z podnikání, budou vám stačit jednou za rok, máte-li je pro vylepšení běžných příjmů například v případě mateřské dovolené, budete zřejmě chtít výplatu častěji).
Důležité ovšem je, abyste si na účtu nechali dostatečnou rezervu pro případ nenadálých výdajů, kterou budete mít za každých okolností vždy k dispozici. Investované prostředky totiž obvykle nelze jednoduše rychle použít, neboť jejich uvolnění je vázáno mnohdy na pevně dané termíny. Například korporátní dluhopisy mívají zpravidla splatnost tři, čtyři nebo také pět a více let, čemuž také odpovídá výnos, který se pohybuje od 4,5 procenta do cca sedmi procent ročního hrubého výnosu. Pokud ovšem znenadání potřebujete peníze třeba na nové auto, museli byste si na prostředky vložené do dluhopisů počkat. A pokud finanční rezervy podceníte, může vám to způsobit nečekané komplikace. Ty ovšem můžete minimalizovat diverzifikací svého portfolia a délkou splatnost jednotlivých investičních nástrojů.
„Je tedy třeba nenechat se zaslepit vidinou slušných zisků a realisticky si říci, kolik peněz můžete investovat, abyste se tím nedostali do problémů. A také musíte vyhodnotit, kdy investované prostředky budete potřebovat. Pokud například šetříte na rekonstrukci domu, kterou plánujete za pět let, je rozumné, abyste je v dané lhůtě měli všechny zpět,“ zdůrazňuje Roman Kroupa.
Záleží také na tom, zda chcete investovat jednu částku jednorázově, nebo budete peníze uvolňovat postupně, jak se vám je v čase bude dařit šetřit. V případě jednorázové investice se doporučuje soustředit se spíše na investiční nástroje s krátkodobějšími lhůtami (tedy do pěti let), pokud tedy nejste dynamický investor, který si je vědom, že takto investované prostředky bude mít alokované po dobu deseti a více let. Protože i když například investiční fondy už více než 10 let rostou, může případná krize výnos u těch rizikovějších produktů snížit výnosy až o desítky procent.
Naopak u pravidelných investic ve stejné výši můžete nakupovat při klesajících kurzech více podílových listů a při rostoucích kurzech méně, což pro vás může být z dlouhodobého pohledu velmi výhodné. Dosáhnete tím dlouhodobého průměrování ceny, tzv. cost average effectu.
„Nejste-li zběhlí v investování, vyplatí se využít služeb finančního poradce. Právě on dokáže podle vašich požadavků navrhnout optimální investiční plán a zároveň pohlídat, abyste se v případě nečekaných událostí nedostali do finanční nouze, protože jste nemysleli na rezervu. Měl by vám také poradit, kam a jak investovat, abyste se cítili komfortně a odpovídalo to vaší povaze (někteří lidé jsou totiž ochotní snést vyšší míru rizika, která by jiné naopak velmi znervózňovala). A především je schopen vyhodnotit, zda v jiných finančních produktech nemáte peníze, které „leží ladem“, zatímco by vám mohli přinést zajímavé finanční bonusy,“ dodává Roman Kroupa.