Chcete-li investovat, měli byste si nejprve vyhodnotit své finanční závazky (výši hypotéky a podobně) a vytvořit si podle toho takzvanou krátkodobou finanční rezervu, jinak řečeno rychlé likvidní prostředky pro případ nahodilých událostí (opravy automobilu, nákup spotřebičů…). „Pro tyto případy je vhodnou volbou spořicí účet, kdy jsou vám finanční prostředky k dispozici zpravidla do jednoho dvou dní,“ říká Roman Kroupa ze společnosti DataLife.
Spořicí účet je dobré mít pro to, že se jistým způsobem chráníte sami před sebou. Každý z nás má totiž tendenci utratit dostupné peníze v běžném provozu. Na spořicím účtu sice máte peníze rychle k dispozici, ale musíte udělat úkon navíc, tedy převést je ze spořicího účtu na běžný. A tento jednoduchý úkon navíc vám dává prostor pro zamyšlení, zda danou věc opravdu potřebujete.
Nejde ovšem jen o nenadálé výdaje, je také vhodné vytvořit si rezervu pro případ, že někdy budete muset čelit neočekávanému propadu příjmů. „Na spořicím účtu je dobré mít rezervu na zhruba šest měsíců běžného provozu. Nejde přitom až tak o to, jaké máte v danou chvíli příjmy, ale částku je třeba stanovit na základě současných reálných výdajů,“ upozorňuje Roman Kroupa. V této souvislosti je třeba také vyhodnotit, zda jste správně zajištěni pojistnými produkty například pro případ úrazu, nemoci či dalších neočekávaných událostí.
Co se týká tvorby finančních rezerv, bývalo velmi rozšířenou možností stavební spoření, které postupně v rámci snižování státní podpory ztrácí svoji popularitu. Státní podpora nyní činí 5% z roční výše vkladu do max. výše 1000Kč ročně, i když se stavební spořitelny snaží klienty bonusově ohodnotit ať úrokem, nebo příspěvkem navíc, jeho popularita postupem času více a více klesá.
„Běží-li smlouva stavebního spoření déle než šest let, efekt státní podpory čím dál více klesá a snižuje se tím tedy celkové zhodnocení vložených prostředků. Jednorázově vybrané peníze z ukončené smlouvy (při splnění vázací doby 6ti let) můžete ihned použít, popřípadě dále investovat,“ uvádí Roman Kroupa. U stavebního spoření přitom zatím nemusíte prokazovat, na co uspořené peníze použijete. Probíhají diskuse, že by tomu v budoucnu mělo být jinak a střadatelé by měli prokazovat účelovost využití získaných státních příspěvků pro potřeby bydlení. Za šest let by ovšem při maximálním využití tohoto produktu šlo o 6 tisíc korun státních příspěvků, tedy částku, kterou každý do své domácnosti investovat potřebuje (například na vymalování, opravy…) .
Pro vytváření finanční rezervy v horizontu 10 a více let se mnohdy vyplatí investovat do kvalitních podílových fondů. Volba typu portfolia je vždy závislá na vašem konečném rozhodnutí a postoji k riziku, které jste ochotni podstoupit. Vyplatí se investovat určitou částku pravidelně, nejlépe každý měsíc. Kdybyste je investovali třeba jen jednou ročně, může se stát, že vám uniknou nejlevnější i nejdražší cenné papíry a podílové listy. Pokud totiž jejich cena klesá, kupujete jich více, a naopak, stoupá-li, dostanete jich méně. Tím se vaše investice zprůměruje a efekt zhodnocení v dlouhodobém horizontu se může výrazně zvýšit. A pokud takovou investici v cenných papírech držíte déle než tři roky, tedy mezi nákupem a prodejem takové investice uplyne doba delší než 36 měsíců, nemusíte v rámci časového testu platit 15% daň z výnosu. Krom výše uvedeného časového testu je i prodej cenných papírů do výše objemu 100tis Kč ročně, také od daně ze zisku osvobozen.
Konzervativní portfolio je stabilní, ale s nižším výnosem, naproti tomu u dynamického portfolia může dojít k výraznému znehodnocení investice, ale nárůst výnosnosti může být několikanásobně vyšší. Z dlouhodobého hlediska by se s přibývající částkou mělo u běžného klienta portfolio postupně měnit na vyvážené (kombinace dynamického a konzervativního portfolia). Čím více kapitálu totiž spravujete, tím vyšší míru bezpečí byste měli volit, jelikož každá mince má dvě strany a investice může růst, ale i padat. „Pokud investujete 1500 korun měsíčně a hodnota investice klesne o 30 %, jde jen o 450 korun. Ale investujete-li milion, činila by ztráta 300 tisíc korun,“ poznamenává Roman Kroupa.
V případě zhoršení finanční situace můžete kteroukoliv měsíční úložku (investovanou částku) snížit, případně zcela vypustit, takže v případě těžší životní situace nejste vystaveni zbytečnému riziku „finančních kleští“ ze kterých byste neměli únikovou cestu. „V okamžiku zlepšení finanční situace můžete opět platby navýšit do původních hodnot a pokračovat v započatém řešení,“ dodává Roman Kroupa.