Finanční rezervu na důchod bychom především neměli řešit na poslední chvíli. Častá otázka zní: kolik si mám na důchod vlastně naspořit? Odpověď je jednoduchá: podívejte se na svůj průměrný příjem a porovnejte ho s částkou, kterou budete dostávat jako důchod. Například při průměrném platu 30 tisíc korun hrubého, činí čistá mzda zhruba 24600 korun a důchod necelých 17900 tisíc korun. Potřebujete tedy uspořit tolik, abyste mohli pokrýt měsíční propad příjmů ve výši zhruba 6700 korun měsíčně.
Průměrný věk odchodu do důchodu je zhruba 65 let, přičemž nárok na plný důchod vzniká po odpracování 35 let. Počítat byste měli s tím, že v důchodu strávíte zhruba čtvrt století. S výše uvedeným průměrným platem tedy potřebujete naspořit zhruba 2miliony korun, abyste mohli prožít svoji penzi bez snížení životního standardu.
Jednoznačně přitom platí, že čím větší plat pobíráte, tím méně (v poměru k této částce) od státu na penzi dostanete.
„U nízkých průměrných příjmů, nebude váš důchod zas o tolik nižší a k zachování životního standardu nepotřebujete naspořit tak vysoké částky, ale v případě zvyšujících se příjmů se tyto rozdíly výrazně více prohlubují “ upozorňuje Roman Kroupa, ze společnosti DataLife a.s.
Příklad:
zaměstnanec s hrubým příjmem 19000 korun a čistým příjmem 16.516 korun by mu v penzi měsíčně mohlo chybět zhruba 550,- Kč.
Naproti tomu zaměstnaneci s hrubou mzdou například 45000 korun a očekávanou státní penzí ve výši zhruba 20400 korun, by mohlo chybět více než 15tis Kč měsíčně. Což už je rozdíl mezi jeho příjmem před důchodem a penzí více než citelný a může způsobit výrazný propad životního standardu. „Penze samozřejmě nemá být dobou, kdy potlačíte všechny své životní potřeby, ale má být časem aktivního odpočinku, přičemž později je nutné více investovat do zachování zdraví. Proto byste včas měli začít řešit otázku zabezpečení důstojného stáří co nejdříve, abyste i v budoucnu mohli prožívat život tak, jak chcete,“ zdůrazňuje Roman Kroupa.
Spoříte-li v penzijním připojištění, máte nárok na příspěvek od státu v případě, že šetříte minimální částku 500 korun měsíčně. Stát vám v takovém případě přispěje 100 korunami měsíčně. Maximální příspěvek státu je 340 korun, u příspěvku účastníka 1700 korun měsíčně. Tato částka je takzvanou odpočtovou hranicí.
Od roku 2024 činí možnost odpočtu daňového základu u penzijního spoření nad rámec měsíčních příspěvků účastníka ve výši 1700 Kč měsíčně až 48 tisíc korun ročně. (do hranice částky 20400 korun příspěvků účastníka přispívá stát). V praxi to znamená, že 20% na měsíční příspěvek účastníka od 500 Kč (20% = +100Kč) do 1700 Kč (20% = +340Kč) přispívá stát a nad tuto částku máme možnost daňového odpočtu do maximálně 48 tisíc korun ročně.
„Platíte-li například měsíčně od 500 do 1700 Kč, můžete dostat od státu měsíční příspěvek ve výši 100 až 340 korun. Daňové odpočty v tomto případě využít nemůžete, jelikož daňově odečitatelné jsou částky až nad hranici 1700 korun měsíčního příspěvku účastníka, v úhrnu tedy nad 20400 Kč ročně. Pokud platíte třeba 2700 korun měsíčně, můžete si nyní odečíst ze základu daně 12 tisíc korun ročně. Případně u platby 4700 korun měsíčně si můžete ze základu daně odečíst maximální povolenou částku 48 tisíc korun ročně, což v důsledku znamená 15% daňovou úsporu ve výši 7200 korun ročně navíc,“ podotýká Roman Kroupa.
Na všechny možnosti státních příspěvků v kombinaci s maximální možností daňových úspor z penzijního spoření však nedosáhne každý. „Museli byste si totiž do penzijního fondu posílat měsíčně částku 4700 korun, což ekonomická situace velké části občanů ČR nyní neumožňuje. Mimo to můžete získat od zaměstnavatele i příspěvek na penzijní připojištění například v rámci firemních benefitů. Toto mají zaměstnavatelé nastaveno individuálně v rámci svých motivačních programů,“ uvádí Roman Kroupa.
Celou naspořenou částku v penzijních fondech samozřejmě nevyužijete ihned po odchodu do penze, ale můžete nechat tyto peníze i nadále zhodnocovat. „Začnete-li spořit dříve než pár let před důchodem, vyplatí se zvážit ještě jiné způsoby spoření, než je penzijní připojištění, například podílové fondy. Výhodou podílových fondů je fakt, že si můžete v případě potřeby vyřešení aktuální finanční situace část peněz, nebo vše vybrat bez sankcí. Kdežto u penzijního připojištění sjednaném po 1.7.2024 přijdete při nedodržení doby spoření 120 měsíců v kombinaci s výběrem prostředků nejdříve v 60 ti letech klienta minimálně o státní příspěvek a může vás čekat i dodanění až 10ti let zpětně,“ podotýká Roma Kroupa.
„S tím, jak nejvýhodněji spořit, či investovat na důchod, vám může pomoci kvalifikovaný finanční poradce. Dokáže vám pomoci vybrat vhodný produkt podle vašeho věku, možností a času plánovaného odchodu do penze. Umí také rozdělit prostředky do různých produktů tak, abyste si mohli část peněz v případě potřeby vybrat dříve. Jsou totiž situace, kdy vám budou peníze uspořené na důchod k ničemu, pokud se aktuálně nedostanete z finančních potíží,“ dodává Roman Kroupa.
Příklad možného propadu příjmu v penzi:
Současný hrubý měsíční příjem 30 000 Kč
Současný čistý měsíční příjem cca 24 600 Kč
Výše starobního důchodu by mohla být ve výši necelých 17 900 Kč
Finanční propad by v tomto případě činil měsíčně 6 700 Kč
6.700 (měsíční propad příjmu) x 12 měsíců x 25 let (předpoklad času v penzi) = 2 010 000 Kč
V roce 2022 činila průměrná délka pobírání penze 24let + 7 měsíců a doba v penzi se stále prodlužuje. A z důchodové ročenky ČSSZ můžeme vyčíst, že muži v tomto roce pobírali penzi v průměru 19let + 4 měsíce, zatímco ženy 28let + 7 měsíců.
Co můžeme udělat pro vytvoření finanční rezervy 2 000 000 Kč …
Modelace měsíční dlouhodobé dynamické investice do akciového fondu:
při předpokladu odchodu do penze v 65 letech:
od 25 let věku stačí investovat měsíčně po dobu 40ti let 850 Kč
od 30 let věku postačí investovat měsíčně po dobu 35ti let 1250 Kč
od 40 let věku bychom měli investovat měsíčně po dobu 25ti let 2700 Kč
od 55 let veku bychom potřebovali investovat měsíčně po dobu 10ti let 12300 Kč
od 60 let věku bychom museli investovat měsíčně po dobu 5ti let minimálně 29500 Kč
S ubíhajícím časem se potřeba výše měsíční investované částky neúměrně zvyšuje. Čím později si tedy začneme finanční rezervy tvořit, tím se nám šance na důstojné stáří víc a víc vzdaluje …
V příkladu byla použita modelace otevřeného podílového fondu EFEKTIKA CZK zajištěná třída s modelovým zhodnocením 7% p.a a průběžně placeným poplatkem beze slev ve výši 5% z každého vkladu.